Kolik zaměstnanec stojí firmu nad rámec hrubé mzdy?

Zaměstnanec s hrubou mzdou 40 000 Kč stojí firmu zhruba o třetinu víc, protože nad hrubou mzdu platí zaměstnavatel vlastní odvody a další náklady. Tento rozdíl je důvod, proč zvýšení platu o tři tisíce vypadá pro firmu větší než pro člověka na výplatní pásce. Znát ho potřebují zaměstnanci při vyjednávání i živnostníci, kteří uvažují o prvním pracovníkovi. Vysvětlení jde od nejjednodušší položky po méně viditelné výdaje, které se v nabídkách mzdy neobjevují.

Hrubá mzda je jen vstupní částka

Hrubá mzda je částka sjednaná ve smlouvě před jakýmikoli odvody. Zaměstnanec z ní zaplatí své pojistné a zálohu na daň a zbytek dostane jako čistou mzdu. Zaměstnavatel mu ale kromě hrubé mzdy hradí ještě další platby, které na výplatní pásce zaměstnance nejsou.

Proto se v praxi rozlišují tři čísla: čistá mzda, hrubá mzda a celkové náklady zaměstnavatele. Čistá mzda je to, co člověk vidí na účtu. Hrubá je základ pro výpočet odvodů. Celkové náklady jsou vše, co firma kvůli zaměstnanci utratí.

Rozdíl mezi nimi bývá výrazný a při nabídce práce se o něm málokdy mluví. Inzerát uvádí hrubou mzdu, zaměstnanec porovnává čistou. Firma přitom plánuje rozpočet podle celkových nákladů.

Pojistné hrazené zaměstnavatelem

Největší položkou navíc je pojistné na sociální a zdravotní pojištění, které z hrubé mzdy odvádí zaměstnavatel. Dlouhodobě se pohybuje kolem 33,8 % z hrubé mzdy, přesnou sazbu si ověřte u správy sociálního zabezpečení a zdravotních pojišťoven. Platí se kromě pojistného, které zaměstnanec odvádí z vlastní mzdy.

Ilustrace při sazbě 33,8 %: hrubá mzda 40 000 Kč znamená odvody zaměstnavatele 13 520 Kč. Celkem tedy firma zaplatí 53 520 Kč měsíčně. Roční náklad vychází na 642 240 Kč, a to ještě bez dalších položek.

Zvýšení hrubé mzdy o 3 000 Kč stojí firmu 3 000 × 1,338, tedy 4 014 Kč měsíčně. Proto bývá rozhodování o přidání obtížné i tam, kde je zaměstnanec oceňován. U zaměstnance se z přidané tisícovky navíc část vrátí státu.

Nemoc a dovolená stojí peníze

Placená dovolená je náklad, který v kalkulaci často chybí. Zaměstnanec odpracuje méně dní, ale mzdu dostává celou, takže firma platí za dny, kdy práci nedostává. Navíc musí řešit zástup nebo odložit práci.

Při dočasné pracovní neschopnosti hradí zaměstnavatel prvních 14 kalendářních dnů náhradu mzdy a od patnáctého dne přebírá výplatu nemocenskou dávku od správy sociálního zabezpečení. Neschopnost trvající týden tedy firma zaplatí sama. Výši náhrady určují pravidla zákoníku práce a ověřte si ji u mzdové účetní.

Je dobré s tím počítat i u malé firmy. Jeden delší výpadek klíčového pracovníka znamená dvojí platbu, protože se zaplatí náhrada a někdy i zástup. Proto se do kalkulací zahrnuje rezerva na absence.

Další povinné a běžné položky

Zaměstnavatel musí mít zákonné pojištění odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Dále hradí vstupní a pravidelné pracovnělékařské prohlídky a školení o bezpečnosti práce. Tyto položky jsou povinné bez ohledu na velikost firmy.

K nim přistupují náklady na místo: počítač, telefon, kancelář nebo dílna, ochranné pomůcky, software. Část se rozpustí do ceny pracovního místa v čase, část se platí hned při nástupu. Podle oboru se mohou lišit řádově.

Zbytek tvoří dobrovolné položky: stravenky nebo příspěvek na stravování, příspěvek na penzijní spoření, vzdělávací kurzy, týdny dovolené navíc. Tyto věci se na čisté mzdě neprojeví, ale firmu stojí a zaměstnanec je pocítí jako hodnotu.

Přehled nákladů v tabulce

Níže je shrnutí toho, kdo co hradí a zda to vidí zaměstnanec na pásce. Tabulka neobsahuje částky, protože se liší podle sazeb a oborů.

Položka	Hradí	Vidí na pásce
Hrubá mzda	Zaměstnavatel	Ano
Pojistné zaměstnance	Zaměstnanec z hrubé mzdy	Ano
Pojistné zaměstnavatele	Zaměstnavatel	Ne
Náhrada mzdy při nemoci (14 dnů)	Zaměstnavatel	Ano, jako náhrada
Pojištění odpovědnosti za úraz	Zaměstnavatel	Ne
Prohlídky a školení BOZP	Zaměstnavatel	Ne
Stravování, penzijní příspěvek	Zaměstnavatel, dobrovolně	Částečně

Co z toho plyne v praxi

Jako zaměstnanec při žádosti o přidání počítejte s tím, že firma musí na každou korunu navíc přidat své odvody. Argumentujte přínosem, který zaměstnavatel pozná, třeba větší odpovědností nebo uspořenými náklady. Realistický požadavek má větší šanci než částka z inzerátu jiné firmy.

Jako živnostník před prvním zaměstnancem spočítejte celkový náklad a ne jen hrubou mzdu. Ilustrace: pokud pracovník vydělá firmě 55 000 Kč měsíčně a celkový náklad je 53 520 Kč, zůstává zisk zanedbatelný. Zahrňte do kalkulace dovolenou, nemoc a vybavení.

Sazby odvodů a pravidla náhrady mzdy se mohou měnit. Před konkrétním rozhodnutím si je ověřte u mzdové účetní nebo na stránkách správy sociálního zabezpečení.

Zdroje

• Česká správa sociálního zabezpečení
• Ministerstvo financí ČR
• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce