Kolik peněz budete potřebovat ve stáří a jak to odhadnout?

Neexistuje číslo, které by platilo pro všechny. Potřebná částka závisí na tom, kolik utrácíte dnes, jaký důchod čekáte a jak dlouho budete žít. Odhad se přesto dá zlepšit několika otázkami, které si můžete položit už dnes. Nejde o přesný výpočet, ale o rámec pro rozhodování, kolik měsíčně odkládat. Postupně projdeme otázky, které rozhodují nejvíc.

Kolik utrácíte teď?

Východiskem jsou vaše skutečné měsíční výdaje, ne příjmy. Důchod totiž nahrazuje spotřebu, ne plat. Projděte výpisy z účtu za několik měsíců a rozdělte výdaje na nutné a volitelné.

Poté zvažte, co se po odchodu do penze změní. Odpadnou dojíždění nebo splátka hypotéky, naopak přibude zdravotní péče a čas na koníčky. Nelze předpokládat, že výdaje klesnou na polovinu.

Ilustrace: domácnost utrácí 30 000 Kč měsíčně, z toho 7 000 Kč tvoří splátka hypotéky, která skončí před penzí. Odhad potřeby je tedy okolo 23 000 Kč, plus rezerva na zdraví. Čísla jsou příklad.

Jaký bude státní důchod?

Výši důchodu ovlivňuje doba pojištění a výdělky za celý život. Čím nižší výdělky, tím vyšší podíl příjmu nahrazuje. Čím vyšší výdělky, tím menší část.

Orientační údaj získáte od správy sociálního zabezpečení, která nabízí informace o vašem pojistném období. Pravidla se mění, proto počítejte s jejich pozdější úpravou. Odhad berte jako hrubou představu.

Rozdíl mezi výdaji a očekávaným důchodem je částka, kterou musíte pokrýt z vlastního. Pokud je rozdíl 8 000 Kč měsíčně, ptáte se, jak dlouho ho budete potřebovat. Tím se dostáváme k další otázce.

Jak dlouho budete žít?

Nikdo to nezná, proto se plánuje s rezervou. Délka života se prodlužuje a doba v penzi může trvat dvacet i třicet let. Plánování na krátkou dobu je rizikem, že peníze dojdou dřív než život.

Zdravotní stav a rodinná anamnéza mohou odhad posunout. Přesto je rozumné počítat spíše s delším obdobím. Přebytek je lepší problém než nedostatek.

Při dlouhém období roste váha inflace. To, co dnes stojí tisíc korun, bude stát víc. Důchody se sice valorizují, ale jejich růst nemusí odpovídat vašim výdajům.

Co dělá inflace s úsporami?

Peníze ležící na účtu ztrácejí kupní sílu, pokud úrok nestačí na inflaci. Při průměrné inflaci okolo dvou procent se ceny za třicet let zhruba zdvojnásobí. Ilustrace: výdaj 20 000 Kč dnes by byl za třicet let okolo 36 000 Kč.

Proto se na dlouhé spoření nehodí jen hotovost. Část prostředků se obvykle ukládá do instrumentů s vyšším očekávaným výnosem a vyšším kolísáním. Poměr závisí na čase do penze.

Blíže k penzi se riziko postupně snižuje, aby výkyv trhu neznehodnotil úspory těsně před čerpáním. Jde o obecný princip, ne o doporučení konkrétního produktu. Pro osobní nastavení se poraďte s oprávněným poradcem.

Kolik odkládat měsíčně?

Z rozdílu mezi potřebou a státním důchodem spočítáte cílový kapitál. Zjednodušeně: měsíční mezera krát dvanáct krát počet let v penzi. Z 8 000 Kč měsíčně na dvacet let vychází 1 920 000 Kč bez zohlednění výnosu a inflace.

Částku pak rozdělíte do let, která zbývají do penze. Čím dříve začnete, tím nižší měsíční splátka stačí. Zhruba třetina práce se odvede díky času.

Pravidelné spoření si nastavte trvalým příkazem hned po výplatě. Co odložíte jako první, nezmizí na jiné výdaje. Úspěch bývá otázkou rutiny, ne sumy.

Kdy začít a co dělat po padesátce

Nejlepší chvíle je ta nejbližší. I menší částky mají čas narůst. Odkládání o pět let může zvýšit potřebnou měsíční sumu o desítky procent.

Kdo začíná později, má tři páky: odkládat víc, pracovat déle nebo snížit plánované výdaje. Kombinace všech tří bývá realistická. Nehledejte zázrak, hledejte rovnováhu.

Zkontrolujte, zda máte splacené drahé dluhy. Splátka spotřebitelského úvěru v penzi je těžké břemeno. Posledních deset let před penzí se vyplatí věnovat jejich snižování.

Zdroje

• Česká správa sociálního zabezpečení
• Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR