Je inflace pro každou domácnost stejná?

Oficiální míra inflace je průměr za celé hospodářství, a proto se s vaší osobní zkušeností téměř nikdy přesně nekryje. Rodina s malými dětmi, student na koleji a důchodce s nízkým příjmem nakupují jiný koš zboží a služeb. Kolem inflace přitom kolují představy, které tuto různorodost přehlížejí. Pět nejčastějších omylů ukazuje, co číslo z médií říká a co zůstává skryto.

Omyl: inflace je jedno číslo platné pro všechny

Český statistický úřad měří spotřebitelskou inflaci pomocí spotřebního koše, tedy souboru zboží a služeb s různou váhou. Váhy odpovídají tomu, kolik v průměru domácnosti za jednotlivé položky utrácejí. Výsledek je platný pro průměrnou domácnost, ne pro tu vaši.

Pokud velkou část rozpočtu spotřebujete na nájem a energie, silný růst těchto položek vás zasáhne víc, než říká průměr. Naopak domácnost, která utrácí hlavně za služby, jež nezdražily, bude inflaci cítit méně. Osobní inflaci si lze spočítat porovnáním vlastních výdajů za stejné položky mezi dvěma obdobími.

Omyl: když inflace klesne, ceny jdou dolů

Pokles inflace znamená, že ceny rostou pomaleji, ne že klesají. Cenová hladina se vrací zpět jen při deflaci, tedy při skutečném poklesu cen, k němuž dochází zřídka. Zboží zdražené v minulém roce zůstává většinou drahé.

Proto se stává, že lidé vnímají inflaci jako trvající, i když statistika hlásí zpomalení. Dopad zdražení se kumuluje: tři roky mírného růstu cen jsou v součtu citelný nárůst. Jediný způsob, jak to vyvážit, je růst příjmů.

Omyl: inflace škodí jen úsporám

Peníze na účtu ztrácejí kupní sílu, pokud je úrok nižší než inflace. To je ale jen jedna strana. Inflace zasahuje také příjmy, které se nepřizpůsobují, a dluhy s pevnou splátkou, které se naopak zmenšují.

Dlužníkovi s pevnou splátkou inflace paradoxně pomáhá, protože splátka tvoří menší část příjmu. Podmínkou je, aby i jeho příjem rostl. Domácnost bez růstu příjmů ale nemá z inflace žádný prospěch.

Omyl: všechny generace ji pociťují stejně

Mladí lidé často řeší nájem, mobilitu a služby, senioři spíš energie, potraviny a léky. Důchody se sice valorizují, ale podle pravidel, která inflaci nekopírují přesně. Pro každou skupinu je rozhodující jiná složka koše.

Zvláště znatelný je rozdíl u domácností s nízkými příjmy. Ty utrácejí větší část za základní potřeby a nemají prostor škrtat jinde. Proto zdražení potravin a energií zasahuje právě je nejvíc.

Omyl: proti inflaci pomůže cokoli hmotné

Nákup věcí z obavy před zdražením není ochrana. Pokud zboží skutečně potřebujete, předzásobení může ušetřit, ale kupovat na sklad dražší zboží ze strachu je risk. Mnohé věci navíc ztrácejí hodnotu, jakmile je koupíte.

Zhodnocení peněz hledejte v souladu s horizontem a rizikem. Rezervu držte likvidní, dlouhodobé peníze uvažujte v něčem, co historicky růst cen pokrývá, a uvědomte si, že žádná volba není zaručená. Vždy se rozhodujte podle vlastní situace.

Můj tip: Doporučila bych jednou za rok sestavit si osobní koš. Vypište deset nejvyšších měsíčních výdajů a porovnejte je s tím, co jste za ně platili před rokem. Zjistíte, které položky vás zasáhly nejvíc, a můžete na ně zaměřit úspory.

Zdroje

• Český statistický úřad
• Česká národní banka