6 omylů o zkušební době, které stojí zaměstnance jistotu

Zkušební doba je prostor, kde oba mohou poměr ukončit bez uvedení důvodu. Zbytek se kolem ní často vykládá špatně: kdy musí být sjednána, jak dlouho smí trvat a co se při ní děje s dovolenou. Šest nejčastějších omylů ukazuje, co skutečně říká zákoník práce, a pomůže vyhnout se nepříjemnému překvapení.

1. Zkušební doba stačí dohodnout ústně

Zkušební doba musí být sjednána písemně, a to nejpozději v den vzniku pracovního poměru. Zapsat se musí do smlouvy nebo do samostatného dokumentu. Ústní slib nestačí a zaměstnavatel se na něj nemůže odvolat.

Pokud písemná dohoda chybí, zkušební doba neplatí a běžná ochrana pracovního poměru nastupuje hned. Zkontrolujte tedy, že je v dokumentu uvedena a že odpovídá datu nástupu.

2. Délka je věc libovůle

Zkušební doba nesmí být delší než tři měsíce a u vedoucích zaměstnanců šest měsíců. U pracovního poměru na dobu určitou nesmí překročit polovinu sjednané doby. Delší sjednání je neplatné.

Dodatečné prodloužení po sjednání zákon nepovoluje. Lze ji ale prodloužit o dobu celodenních překážek v práci, třeba o dovolenou nebo nemoc. Zaměstnavatel tedy smí mít ve výsledku dobu delší, jen když to vyplývá z těchto překážek.

3. Ve zkušební době není nárok na dovolenou

Nárok na dovolenou vzniká podle odpracované doby, a to i během zkušební doby. Čerpání v ní je možné, ale zaměstnavatel může požadovat jeho odložení. Dny se prodlužují zkušební dobu.

Zpravidla se čerpání domlouvá s ohledem na provoz. Pokud zkušební dobu nedokončíte, náleží vám za odpracované dny náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou.

4. Při ukončení běží výpovědní doba

Zrušení pracovního poměru ve zkušební době je jednostranné právní jednání, které nemá výpovědní dobu. Poměr končí dnem doručení nebo dnem později uvedeným v dokumentu. Musí být písemné.

Zaměstnavatel nemusí uvádět důvod, ale nesmí zneužít právo. Pokud by šlo o diskriminaci nebo odvetu, lze se bránit soudně. Zaměstnanec může zrušit poměr také bez udání důvodu.

5. Ve zkušební době mohu dostat nižší mzdu

Mzda nebo plat se po dobu zkušební doby sjednává jako běžně, a pokud smlouva neurčuje jinak, platí stejné podmínky jako po ní. Snížení bez smluvního podkladu není možné. Minimální mzda platí vždy.

Pokud dostanete nabídku s nižší mzdou na zkoušku, musí být zapsána ve smlouvě. Zeptejte se, kdy se mzda zvýší. Bez písemné domluvy nároku nemáte.

6. Nemoc nebo překážky doby nezkracují

Neodpracované dny, jako je nemoc nebo dovolená, se do zkušební doby nezapočítávají. Doba se o ně prodlužuje. To je důležité pro zaměstnavatele i zaměstnance, protože datum konce není pevné.

Po dlouhé nemoci tedy zkušební doba pokračuje. Požádejte o písemné potvrzení nového data ukončení. Vyhnete se zbytečným dohadům.

Časté otázky

Může zkušební dobu sjednat i dohoda?

Zákoník práce zkušební dobu upravuje pro pracovní poměr. U dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr jde o jiný režim. Zaměřte se na text konkrétní dohody.

Mám nárok na odstupné po zrušení ve zkušební době?

Odstupné náleží jen při výpovědi z určitých důvodů. Zrušení ve zkušební době jím není. Mzdu za odpracovanou dobu ovšem dostanete.

Jak mohu zkušební dobu zkrátit?

Zkrátit ji lze dohodou. Výslovně ji můžete i vyloučit ze smlouvy. Zkrácení nevyžaduje zvláštní formu, doporučuje se písemná.

Zdroje

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
• Státní úřad inspekce práce
• Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR