5 ukazatelů zásob, které malý obchod potřebuje znát

Plný sklad vypadá jako jistota, ale v praxi znamená zamrzlé peníze. Prázdný sklad zase znamená ztracené tržby. Malý obchod potřebuje pár čísel, která ukážou, kolik zboží držet. Pět ukazatelů níže jde od nejjednodušších k těm, které vyžadují trochu počítání. Příklady jsou z obchodu s keramikou, ale postup platí pro většinu oborů.

1. Hodnota zásob: kolik peněz leží v regálu

Základ je jednoduchý. Vynásobte počet kusů nákupní cenou a sečtěte přes všechny položky. Počítejte s nákupní cenou, ne s prodejní.

Obchod s keramikou má třeba 900 hrnků za průměrně 80 Kč, tedy 72 000 Kč. Přidejte další sortiment a vyjde celková hodnota. Je to částka, která nemůže pracovat jinde.

Hodnotu sledujte pravidelně, třeba na konci měsíce. Roste-li rychleji než tržby, nakupujete víc, než prodáváte. To je první varování.

2. Obrat zásob a doba, za kterou se zboží prodá

Obrat zásob ukazuje, jak rychle zboží protéká obchodem. Jednoduchý způsob: zásobu v kusech vydělte průměrným měsíčním prodejem. Dostanete počet měsíců, na které zásoba stačí.

Obchod prodá měsíčně 300 hrnků a drží 900. Zásoba tedy vydrží tři měsíce. Pokud je dodací lhůta dva týdny, drží obchod víc, než potřebuje.

Různé zboží má různou rychlost. Hrnky se točí rychle, vázy pomalu. Proto počítejte po skupinách, ne jednou hodnotou pro celý sklad.

3. Pojistná zásoba pro případ zdržení

Pojistná zásoba je rezerva, která pokryje výkyvy v poptávce nebo zpoždění dodávky. Bez ní hrozí, že zákazník přijde a zboží nebude. Velikost záleží na tom, jak spolehlivý je dodavatel.

Praktické pravidlo: spočítejte, o kolik dní se dodávka už někdy zpozdila, a vynásobte denním prodejem. Pokud se hrnky zdrží o pět dní a prodá se jich deset denně, pojistná zásoba je 50 kusů. Nejde o přesnou vědu, ale o rozumný odhad.

Zbytečně velká pojistná zásoba zase váže peníze. Proto ji upravujte podle zkušeností. U sezónního zboží ji zvyšujte před špičkou.

4. Bod objednávky: kdy objednat

Bod objednávky říká, při jakém stavu zásoby máte zadat objednávku. Vzorec: denní prodej krát dodací lhůta plus pojistná zásoba. Jakmile stav klesne na tuto hodnotu, objednáváte.

Příklad: denně se prodá 10 hrnků, dodací lhůta je 10 dní a pojistná zásoba 50 kusů. Bod objednávky je 10 krát 10 plus 50, tedy 150 kusů. Při poklesu na 150 zadáte objednávku.

Díky tomu nemusíte hádat. Stačí sledovat stav a porovnat. V jednoduchých skladových programech lze bod nastavit jako upozornění.

5. Neprodejné zásoby, které jen zabírají místo

Každý obchod má zboží, které se neprodává. Starý model, špatná velikost nebo chybný odhad poptávky. Takové zásoby vážou peníze a zabírají prostor.

Stanovte pravidlo, třeba že zboží bez prodeje šest měsíců se přeceňuje nebo balí do akce. Sleva je lepší než nic. Peníze z prodeje použijete na zboží, které se točí.

Zapisujte si, proč se zboží neprodalo, a z toho se poučte při dalším nákupu. Často je to příliš velká minimální objednávka nebo nákup podle vlastního vkusu. Zákazník rozhoduje jinak.

Jak začít s jednoduchou tabulkou

Stačí tabulka s řádky pro skupiny zboží a sloupci pro stav, měsíční prodej, dodací lhůtu a bod objednávky. Aktualizujte ji jednou týdně. Po měsíci uvidíte, kde se zboží hromadí.

Začněte nejprve u deseti nejprodávanějších položek, ne u všeho. Tyto položky tvoří většinu tržeb. Zbytek doplníte postupně.

Inventuru dělejte alespoň jednou ročně a rozdíly zapište. Rozdíl mezi evidencí a skutečností odhalí krádeže, poškození i chyby. Bez nich nejsou čísla spolehlivá.

Můj tip: Doporučila bych vybrat jednu skupinu zboží a počítat ji celý měsíc podle výše uvedených vzorců, než se pustíte do celého skladu. Na malém vzorku zjistíte, kde vám chybí data. Teprve potom tabulku rozšiřte.

Zdroje

• Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky
• Český statistický úřad