Kolik peněz mít stranou při nepravidelném příjmu?

Když jeden měsíc vyděláte 70 000 Kč a další jen 25 000, běžná rada tři měsíce výdajů stranou nestačí. Rezerva musí pokrýt nejen nečekané události, ale i obyčejné slabé měsíce. Na modelovém příkladu uvidíte, jak se dá nepravidelný příjem změnit na stabilní plat a kolik peněz stranou k tomu potřebujete.

Proč běžná pravidla nestačí

Rada o tříměsíční nebo šestiměsíční rezervě počítá s tím, že máte pravidelný plat a rezerva slouží jen pro mimořádnou událost. U kolísavého příjmu se rezerva využívá i při normálních výkyvech. Proto bývá potřeba větší, často šest měsíců nutných výdajů, u hodně proměnlivého příjmu i víc.

Nutné výdaje jsou ty, které nejde odložit: nájem nebo hypotéka, energie, jídlo, pojištění, splátky a odvody. Zábava a dovolená do nich nepatří. Přesný součet zjistíte ze tří až šesti měsíců výpisů.

Modelová situace: šest měsíců grafika na volné noze

Představte si osobu na volné noze s nutnými výdaji 28 000 Kč měsíčně. Za šest měsíců jí přijdou tyto částky: 70 000, 25 000, 50 000, 30 000, 60 000 a 35 000 Kč. Celkem je to 270 000 Kč, průměr 45 000 Kč měsíčně. Daně a odvody v příkladu pro jednoduchost nepočítáme.

Příjem kolísá, ale průměr je vyšší než nutné výdaje. Kdyby si osoba utrácela všechno hned, v druhém měsíci by jí zbylo málo. Pokud si ale určí stálý plat 35 000 Kč a rozdíl odkládá, vznikne takový průběh:

Měsíc	Příjem	Vyplacený plat	Zůstatek rezervy
1	70 000 Kč	35 000 Kč	35 000 Kč
2	25 000 Kč	35 000 Kč	25 000 Kč
3	50 000 Kč	35 000 Kč	40 000 Kč
4	30 000 Kč	35 000 Kč	35 000 Kč
5	60 000 Kč	35 000 Kč	60 000 Kč
6	35 000 Kč	35 000 Kč	60 000 Kč

Vlastní plat místo chaosu

Princip je jednoduchý. Veškerý příjem pošlete na jeden účet a z něj si jednou měsíčně vyplácíte pevnou částku na druhý účet, ze kterého platíte život. V dobrém měsíci se rozdíl hromadí, ve slabém se z něj dorovnává.

Výši platu zvolte opatrně, třeba na úrovni nejnižších měsíců plus malá rezerva. Po půl roce ji můžete přepočítat podle skutečného průměru. Příliš vysoký plat vyčerpá rezervu dřív, než se nahromadí.

Jak velká má rezerva být

Pro začátek si stanovte malý cíl, třeba jeden měsíc nutných výdajů, v příkladu 28 000 Kč. Pak postupně zvyšujte až na šest měsíců, tedy 168 000 Kč. Čím nejistější je váš obor nebo čím větší je podíl jednoho zákazníka na příjmu, tím vyšší cíl dává smysl.

Rezervu držte na spořicím účtu, který je rychle dostupný. Nevkládejte ji do rizikových nástrojů, protože ji potřebujete právě ve chvíli, kdy by mohly být ve ztrátě.

Daně a odvody mimo rezervu

Daň z příjmu a zálohy na pojistné nepatří do rezervy. Z každého příjmu proto odkládejte jejich část na samostatný účet. Přesné sazby a minimální zálohy se mění, takže si je ověřte u finanční správy nebo u účetního.

Pokud tyto peníze smícháte s rezervou, ztratíte přehled a při vyúčtování budete mít pocit, že vám chybí. Oddělený účet funguje jako krátká kontrola.

Můj tip: Doporučila bych pojmenovat si účty podle účelu, třeba Plat, Rezerva a Daně. Každý příjem rozdělte hned po přijetí podle stálého poměru a o zbytek se starejte až nakonec.

Zdroje

• Česká správa sociálního zabezpečení
• Finanční správa České republiky
• Ministerstvo financí ČR