Stačí koupit deset akcií a máte diverzifikaci? Ne vždy

Deset akcií ze stejného odvětví a země je diverzifikace jen podle počtu, ne podle rizika. Pokud se oboru nebo zemi přestane dařit, klesnou téměř všechny najednou. Cílem rozložení peněz je, aby se jednotlivé části portfolia nechovaly stejně. Pět nejčastějších omylů vysvětluje, co diverzifikace opravdu je a čeho se dosáhnout nedá.

Omyl: čím víc titulů, tím větší diverzifikace

Počet titulů sám o sobě nic neříká. Dvacet firem z jednoho odvětví reaguje na stejné události podobně, takže rizika splývají. Skutečná diverzifikace vyžaduje rozdílné zdroje rizika: různá odvětví, země, měny a druhy aktiv.

Pomáhá otázka, co by se muselo stát, aby klesla většina mých investic najednou. Pokud je odpověď jediná událost, například zdražení energií nebo propad jednoho trhu, portfolio není rozloženo. Čím nezávislejší zdroje, tím lépe.

Omyl: diverzifikace chrání před ztrátou

Diverzifikace snižuje riziko, že jedna chyba zničí velkou část majetku. Neodstraňuje ale riziko tržního poklesu, který postihuje většinu aktiv zároveň. V krizích se navíc často ukáže, že korelace mezi tituly roste.

Rozumná očekávání jsou tedy taková, že portfolio kolísá méně než jednotlivý titul, ale ne že neklesá. Žádné rozložení nezaručuje výnos. Rozhodnutí o míře rizika patří k vašemu časovému horizontu a toleranci.

Omyl: fond je vždy automaticky diverzifikovaný

Fond sdružuje více titulů, ale může být zaměřen úzce, například na jedno odvětví nebo zemi. Takový fond je sám o sobě koncentrovaná sázka. Před koupí zjistěte z informačního dokumentu, co fond drží a jaké je rozložení.

Pozor i na překryv. Dva různé fondy mohou obsahovat mnoho shodných titulů, takže jejich společné držení neposkytuje to, co čekáte. Podívejte se na největší pozice a porovnejte je.

Omyl: diverzifikovat znamená držet všechno

Nemusíte vlastnit každý druh aktiv. Přidání položky, které nerozumíte, riziko spíš zvyšuje. Rozložení má dávat smysl i z hlediska nákladů, protože každý produkt přináší poplatky.

Jednoduché portfolio z několika srozumitelných částí často pokrývá potřeby lépe než složitá sestava. Vhodné je držet i bezpečnou část, tedy rezervu v hotovosti. Ta dává klid, když se hodnota investic mění.

Omyl: jednou nastavím a pak už se nemusí nic dělat

Poměry se časem posouvají. Část, které se daří, vyroste a zvýší váhu v portfoliu, takže se riziko mění, aniž byste něco udělali. Proto se doporučuje občas poměry zkontrolovat a případně vrátit k původnímu plánu.

Úpravy mají být vzácné, třeba jednou za rok, a zohledňovat poplatky i daně. Časté zásahy podle nálady zvyšují náklady a snižují přínos. Měňte plán při změně životní situace, ne při každém titulku.

Zdroje

• Česká národní banka
• Ministerstvo financí ČR