Šest údajů v průkazu energetické náročnosti, které čtěte jako první

Při prohlídce bytu vám prodejce podá průkaz energetické náročnosti a vy v něm vidíte hlavně písmeno. Třída C nebo E ale o domě říká jen část pravdy. Dokument obsahuje několik dalších údajů, které odhadují budoucí provozní náklady a nutné investice. Zkoumat je před podpisem smlouvy je levnější než zjišťovat po nastěhování, že vytápění stojí víc, než jste čekali. Zde je šest údajů v pořadí, v jakém je čtěte.

1. Energetická třída budovy

Třídy se značí písmeny od A do G. A označuje velmi úsporné budovy, G velmi nehospodárné. Hodnocení vychází z vypočtené celkové dodané energie vztažené ke srovnatelné referenční budově.

Třída je výpočet, ne měření skutečné spotřeby. Dva stejné byty s jinými zvyky obyvatel utratí různě. Berte ji tedy jako orientační srovnání a ne jako slib účtu za energie.

Dva domy se stejnou třídou mohou mít různou strukturu nákladů. Jeden se vytápí plynem, druhý elektřinou a ceny se liší. Proto třída sama nestačí a čtěte dál.

2. Měrná potřeba energie na metr čtvereční

Průkaz uvádí hodnotu v kilowatthodinách na metr čtvereční podlahové plochy za rok. Ta se hodí ke srovnání dvou konkrétních nemovitostí. Dává konkrétnější číslo než písmeno.

Ilustrační výpočet: byt o 60 metrech čtverečních s hodnotou 120 kWh/m² za rok vychází na 7 200 kWh ročně. Při ceně 2 Kč za kilowatthodinu by to bylo 14 400 Kč. Cena je pouze příklad, skutečnou zjistíte u svého dodavatele.

Čísla použijte k porovnání, ne jako přesnou předpověď. Skutečnou spotřebu určí počasí, nastavení teploty i počet lidí v bytě. Přesto rozdíl mezi dvěma byty ukáže, který je levnější na provoz.

3. Platnost průkazu

Průkaz má omezenou platnost, obvykle deset let. Po tuto dobu se považuje za aktuální, pokud se budova podstatně nezměnila. Po rekonstrukci se ale může změnit třída, a pak je potřeba nový.

Zkontrolujte datum vystavení a všimněte si, zda od něj nebyly provedeny stavební úpravy. Zateplení nebo výměna oken mohou třídu zlepšit, naopak přístavba může zhoršit poměry. Průkaz tak nemusí odpovídat dnešnímu stavu.

Prodejce vám může poskytnout i starší dokument. Zeptejte se, zda je platný, a v případě pochybností požádejte o nový. Zodpovědný prodejce to ocení.

4. Rozdělení spotřeby podle složek

Průkaz rozlišuje, kolik energie jde na vytápění, ohřev vody, osvětlení a případně větrání nebo chlazení. Tento rozpis ukáže, kde se energie nejvíc spotřebuje. U většiny bytů a domů dominuje vytápění.

Když je podíl vytápění vysoký, souvisí to s obálkou domu: izolací, okny a těsností. Když jde hodně na ohřev vody, vliv má typ zdroje a velikost domácnosti. Takové informace vám napoví, kde budou případné úspory.

Rozpis také pomáhá při srovnání dvou nabídek. Dům s nízkou spotřebou na vytápění, ale drahým zdrojem ohřevu, může mít jiné náklady než dům s opačným poměrem. Stojí za to na rozdíly myslet.

5. Doporučená opatření

Zpracovatel zpravidla uvádí návrhy ke zlepšení: zateplení, výměnu oken, úpravu zdroje tepla. Nejsou povinné, ale ukazují směr. Pomáhají odhadnout rozsah budoucích investic.

Zeptejte se, zda byla některá z nich již provedena. Pokud ne, počítejte s nimi do plánu rozpočtu. Cena těchto zásahů se liší podle domu a trhu, proto si nechte udělat nezávislé nabídky.

Informaci o možných dotacích na zlepšení ověřujte vždy na aktuálních stránkách příslušného programu. Podmínky se mění a nelze se spoléhat na starší údaje. Výdaje také ovlivňuje to, zda je dům památkově chráněn.

6. Kdo průkaz vypracoval a kdy je povinný

Průkaz zpracovává oprávněná osoba, energetický specialista, a jeho jméno najdete na dokumentu. Ověřte, že údaje vychází z projektové dokumentace nebo prohlídky. Jde-li o nesrovnalost, zeptejte se.

Povinnost mít průkaz vzniká zpravidla při prodeji a pronájmu budovy nebo její části, s určitými výjimkami. Také se vyžaduje u nových staveb. Přesné podmínky vychází ze zákona o hospodaření energií, jehož znění si ověřte.

Prodávající má průkaz předložit a nabyvatel by ho měl dostat do rukou. Pokud ho nemá, požádejte o něj ještě před rezervací. Bez něj nelze porovnat náklady na provoz s dalšími nabídkami.

Zdroje

• Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, zákon o hospodaření energií
• Státní energetická inspekce